Odhad nebo znalecký posudek?
KDY POUŽÍT ZNALECKÝ POSUDEK A KDY ODHAD TRŽNÍ CENY
Ten, kdo někdy prodával nebo kupoval byt nebo dům, určitě alespoň jednou slyšel výraz „znalecký posudek". Kromě tohoto slovního spojení ale slýcháváme také termíny jako například „odhad tržní ceny", „tržní ocenění" nebo jednoduše „odhad". Každý z nich ale znamená něco jiného a nelze je zaměňovat, protože rozdíly mezi nimi jsou zásadní. Liší se v účelu a někdy i v tom, kdo je zpracovává.
Jak už i sám název napovídá, znalecký posudek připravuje soudní znalec. Tím ale může být jedině osoba jmenovaná soudem nebo Ministrem spravedlnosti podle Zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích a tlumočnících. Znalci jsou přitom jmenovaní pro různé obory a jejich seznam je k dispozici na oficiálních stránkách českého soudnictví zde: na www.justice.cz.
Znalec kvůli posudku nemovitost navštíví, změří si ji (nebo rozměry vyčte z výkresů), prozkoumá její stav a následně podle zákona o oceňování majetku vypočítá cenu (Zákon 151/1997 Sb. o oceňování majetku a Vyhláška č. 473/2013 Sb. a 488/2020 Sb.). Tato cena ale nemá většinou s tržní cenou nemovitosti nic společného. Znalec prostřednictvím koeficientů snižujících nebo zvyšujících základní cenu sice přihlíží k velikosti města, stáří nemovitosti, použitému stavebnímu materiálu apod., protože se ale tento výpočet provádí podle vyhlášky nepravidelně aktualizované Ministerstvem financí, výsledné číslo nevypovídá nic o tom, jak velký je zájem o tuto nemovitost na trhu, tedy jaká je její tržní cena. Ta by zohledňovala například fakt, že pod okny projíždí každý den tisíce nákladních aut a kvůli tomu dům nikdo nechce. Anebo třeba skutečnost, že se jedná o poslední byt ve velmi populární lokalitě a zájemci o koupi se ve svých nabídkách předhánějí. Ani jedno ale tabulky ministerstva neobsahují.
Tyto informace by měl určitě zohledňovat odhad pro banku, která poskytuje hypotéku. Banku zajímá právě ta částka, za kolik by se nemovitost dala prodat. Půjčuje-li někomu tři miliony na nákup bytu, chce vědět, že když nebude hypotéku splácet, bude schopna jeho byt prodat a své peníze získat nazpět. Banka proto vyžaduje odhad tržní ceny. (Někdy se nazývá jako odhad „obvyklé ceny".) Tento odhad může zpracovávat jedině osoba, kterou banka zjištěním pověřila. Seznam pověřených osob je k nahlédnutí v každé bance, zpravidla to je ovšem zaměstnanec banky nebo odhadce, který pro ni smluvně pracuje. Při zpracovávání odhadu dotyčný už nepřepočítává metry, nehodnotí stavební materiál a neurčuje hodnotu na korunu přesně. Bere sice stavební materiál a způsob provedení stavby v potaz, mnohem více jej ale zajímá, za kolik se prodaly obdobné byty v okolí. Právě tyto informace totiž rozhodují o tržní ceně, tedy o tom, kolik by mohli být lidé ochotni zaplatit za odhadovaný byt.
Znalecký posudek a odhad tržní hodnoty (obvyklé ceny) se zpracovává nejčastěji pro tyto účely:
- ocenění pro daň z převodu nemovitosti (administrativní cena)
- ocenění pro daň darovací
- ocenění pro dědické řízení
- ocenění pro potřeby restitucí
- ocenění nemovitostí pro vklad nemovitostí do majetku (účetnictví) firmy
- ocenění věcných břemen
- ocenění při dělení společného jmění manželů
- ocenění při dělení podílového spoluvlastnictví, reálné dělení nemovitostí
- ocenění nemovitostí pro výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti
- vypracování tržních ocenění o ceně nemovitosti (současné i budoucí) pro potřebu úvěrového řízení ubank či hypotečních ústavů
